Ortorexie je chorobná posedlost „zdravým“ životním stylem. Uvozovky přitom používáme zcela záměrně – jedinec trpící ortorexií totiž konzumuje výhradně potraviny, které on sám považuje za zdravé neboli „čisté“, což mívá k vyváženému jídelníčku velmi daleko. A jak už víme, žádný extrém zpravidla nebývá žádoucí.
Ortorexie není jen láskou ke zdravému jídlu
Ortorexie se tak po boku mentální anorexie a bulimie řadí k plnohodnotným poruchám příjmu potravy. Zároveň však může být mnohem obtížnější ji odhalit. Ortorektici totiž nutně nebývají motivováni ztrátou hmotnosti, ale spíše snahou vyhnout se nemocem a mít svůj život pod kontrolou. Na změnu životního stylu přitom zpočátku sklízí nadšené ohlasy a podporu. Když se však tato snaha změní v posedlost, negativně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví a narušuje sociální život pacienta.
Hranice mezi zdravým životním stylem a poruchou příjmu potravy je velmi tenká
Mezi příznaky ortorexie patří například:
- neustálé myšlenky na jídlo a jeho plánování
- intenzivní studium a vyhledávání informací o zdravotních aspektech jednotlivých potravin a jejich způsobů zpracování
- příprava pokrmů podle vlastních, velmi striktních pravidel
- nekompromisní vyřazování některých druhů potravin pro jejich domnělou nevhodnost (bez objektivních důvodů, jako je potravinová alergie)
- úzkostlivé zkoumání obalů, složení a původu potravin
- neadekvátní stres při nedodržení vlastních pravidel a ztrátě kontroly nad jídlem
- vyhýbání se konzumaci jídla připraveného jinou osobou (například v restauracích nebo na návštěvách)
Důsledky ortorexie mohou být fatální
Ortorexie má negativní vliv na fyzické zdraví (vede k nedostatku energie i jednotlivých živin), psychickou kondici (doprovází ji úzkosti, stres a frustrace) i mezilidské vztahy (typická je snaha o eliminaci „rizikových“ situací a následná izolace).
Pokud tedy získáte podezření, že by se vás mohla ortorexie týkat, doporučujeme konzultaci s odborníky – ideálně s uvědomělým lékařem, nutričním terapeutem a psychologem.