Sójová omáčka nemá zrovna valnou pověst. Jak už to ale bývá, velmi záleží na jejím výběru. Pokud se vydáte po stopách tradic a sáhnete po pravých sójových omáčkách, nebudete litovat. Najdete je pod názvy Tamari nebo Shoyu. Jsou fermentované a vyráběné tradičním způsobem s kořeny v Číně a Japonsku. Obejdou se bez umělých konzervantů a kýblů soli, přesto vaše jídlo doladí k dokonalosti. Zpravidla si navíc můžete vybrat, jestli sáhnete po „klasické“ nebo po té v biokvalitě.

Jak se sójová omáčka vyrábí?

Tradiční sójová omáčka Shoyu se vyrábí přírodním kvašením směsi uvařených a rozdrcených sójových bobů, opražené a rozdrcené pšenice, fermentačního činidla a vody. Celý proces trvá asi půlroku. Díky tomu jsou sójové boby mnohem lépe stravitelné a chuť Shoyu je velmi intenzivní. Kvůli obsahu pšenice však není tato sójová omáčka bezlepková.

Sójová omáčka Tamari je pak vedlejším produktem při výrobě tradičního pokrmu s názvem miso. To se obejde bez pšenice, a tak je vhodná i pro bezlepkáře. Je o něco hustější a chuťově velmi intenzivní.  

Sójová omáčka v kuchyni

Tyto omáčky v pokrmech hravě zastoupí (nejen) klasickou sůl. Jako všechny fermentované potraviny totiž obsahují i takzvanou pátou chuť – umami. Ta se překládá jako „lahodná“ či „chuť zralosti“ a zvýrazňuje chuť pokrmu.

Dobrá sójová omáčka se hodí pro přípravu marinád, ochucování všemožných pokrmů (od zeleniny až po omáčky k masu), salátových zálivek a samozřejmě nesmí chybět při konzumaci sushi.