Fytoestrogeny jsou rostlinné látky, jejichž struktura i funkčnost se podobá estrogenům (ženským pohlavním hormonům) tvořeným v lidském těle. Právě díky tomu se často využívají jako přírodní alternativa hormonální léčby a součást prevence některých onemocnění. Jejich přemíra ale může v určitých případech napáchat víc škody než užitku.
Fytoestrogeny a zdraví
Fytoestrogeny se podílejí na prevenci karcinomu prsu a prostaty, jsou účinnými antioxidanty a mohou mít pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém. Většina studií přitom zkoumá působení fytoestrogenů na ženy v menopauze a postmenopauze, kdy se jejich pravidelné užívání jeví jako prospěšné. Zároveň se diskutuje o jejich potenciálu napomáhat léčbě osteoporózy.
Fytoestrogeny se však vážou přímo na naše hormonální receptory. Mohou tak utlumit vlastní produkci hormonů, což je nežádoucí zejména v produktivním věku nebo při hormonální nerovnováze ve smyslu nízké hladiny endogenních estrogenů. Podle některých odborníků může velké množství fytoestrogenů, známých také jako endokrinní disruptory, způsobit nepravidelnost v rámci menstruačního cyklu, narušovat správné fungování štítné žlázy nebo uspíšit nástup puberty u dětí.
Vhodnost suplementace či pravidelné konzumace většího množství fytoestrogenů je proto potřeba posuzovat individuálně.
Fytoestrogeny v potravinách
Fytoestrogeny se podle chemické struktury dělí do několika skupin. Mezi nejznámější patří:
- isoflavony – nachází se především v luštěninách (nejvíce v sóji) nebo v lučním jeteli
- kumestany – jejich hlavním zdrojem je vojtěška a jetelové či sójové klíčky; v porovnání s isoflavony mají silnější estrogenní účinek
- lignany – jsou obsaženy v lněném a sezamovém semínku, celozrnných výrobcích a zelenině, ale i v zeleném a černém čaji; považují se za silné antioxidanty a ochránce kardiovaskulárního zdraví
- stilbeny – spadá sem například opěvovaný resveratrol, jehož zdrojem je především tmavé hroznové víno