Taky vám připadá, že život utíká čím dál rychleji? Přesto, anebo možná právě proto můžeme jeho prožívání vědomě zpomalit. Pojďte s námi nakouknout pod pokličku přístupu mindfulness a seznámit se s jednoduchými praktikami, které prospějí vaší psychické i fyzické pohodě.
Ach ten stres
Jen stěží dnes najdeme článek o zdraví, který by nezmiňoval stres. Problém však není ve stresové reakci jako takové – ta nám naopak odpradávna skvěle slouží – ale v novodobých zdrojích stresu a délce jeho trvání.
Zatímco dříve se stresová reakce spustila, jen když nám opravdu hrozilo nebezpečí (typicky při lovu) a poté zase rychle opadla, dnes se ze stresu stává chronická záležitost. Často ho vyvolává přemíra pracovních či studijních povinností, tlak okolí, pocit zodpovědnosti, ale i vlastní očekávání či frustrace. Na stresové receptory nám neustále brnkají také všudypřítomné podněty, jako jsou například notifikace ze sociálních sítí. V „pohotovostním režimu“ jsme tak v podstatě nonstop.
Konstantně vysoká hladina stresových hormonů (zejména kortizolu) pak negativně ovlivňuje celkovou rovnováhu organismu – od trávení potravy až po reprodukční zdraví. Vědomě zpomalit a umět plnohodnotně odpočívat je proto nezbytnou prevencí mnoha zdravotních neduhů.
- Mindfulness se překládá jako vědomá přítomnost či všímavost. Umožňuje nám žít život v souladu s našimi vnitřními hodnotami a nenechat se ovládat emocemi či impulzivním chováním. V posledních letech se navíc množí vědecké důkazy o pozitivních efektech tohoto životního přístupu na naše tělesné i duševní zdraví.
Ráno dělá den
Začínáte den kontrolou e-mailů a sociálních sítí? Jste naštvaní a zahlcení úkoly ještě před tím, než vystrčíte nohy zpod peřiny? Rychle do sebe nalijete hrnek kafe a pádíte z domu, abyste všechno stihli? Zkuste to jinak.
Alespoň půlhodiny po probuzení zůstaňte offline. Nejlepší strategií je vůbec nenosit mobil do ložnice a spolehnout se na klasický budík. Ještě v posteli se pak věnujte krátkému zamyšlení, které vás příjemně naladí – na co se dnes těšíte a čím si uděláte radost? Pokračovat můžete lehkým protažením a tím i vědomým propojením s vlastním tělem, kterému následně dopřejete vyváženou snídani. Celý den se pak ponese v úplně jiném duchu.
Vědomé jezení
U jídla ještě chvíli zůstaneme. Soustředit se na to, co vkládáme do úst, je totiž důležitější, než by se mohlo zdát. Vědomé jezení, žvýkání a vychutnávání je prevencí nekontrolovatelného hltání a přejídání. Díky pozornosti věnované jídlu snáze rozeznáme, kdy už máme dost (žaludku a mozku chvilku trvá, než si tuto informaci předají). Zároveň se tím zintenzivní i gurmánský prožitek, a tak nás hned po dojedení nepronásledují chutě a pocit, že jsme vlastně nic nesnědli.
Fokus na konzumaci jídla navíc v těle nastartuje ty správné procesy, které se postarají o optimální trávení a využití přijatých živin.
Zapojte smysly
Kromě chuťových buněk můžete zpomalení trénovat i pomocí čichu. Vyzkoušejte třeba aromaterapii, která je pro tyto účely (jako) stvořená. Uklidňujícím vůním vévodí levandule následovaná meduňkou, neroli nebo ylang-ylang.
Očím (i mysli) pak prospěje pravidelná terapie přírodou. Pohled do zeleně totiž prokazatelně snižuje stres a zmírňuje depresivní a úzkostné pocity. Při procházce lesem navíc vdechujeme terpeny, které se uvolňují ze stromů a podle studií mají pozitivní vliv na odolnost a obranyschopnost lidského organismu. O nezpochybnitelných benefitech přirozeného pohybu, jako je právě chůze, ani nemluvě…
- TIP: Potěšení smyslů přináší i vědomá péče o tělo. Dopřejte si třeba hýčkání kokosovým olejem, jehož omamná vůně zajistí, že si daný okamžik opravdu vychutnáte.
Nechejte hlavu odpočinout
Pokud máte pocit, že si zpomalení nemůžete dovolit, protože nic nestíháte, měli byste to zkusit tím tuplem. Přehlcená hlava a vystresované tělo stejně není tak výkonné, jak bychom si přáli. Dlouhodobá přepracovanost navíc může vést až k vyhoření či náchylnosti na různá onemocnění, která vás nakonec přece jen zbrzdí. Odpočívat preventivně je tak mnohem výhodnější.
Plnohodnotná relaxace by se však měla obejít bez vnějších rušičů. Hltání seriálů a sjíždění sociálních sítí se proto nepočítá – tělo si možná trochu odpočine, ale mozek je pořád v zápřahu. Zkuste se raději jen tak dívat z okna, opečovat zahrádku, vyrazit na procházku bez cíle, objednat se na masáž nebo se naložit do vany s horkou vodou.
- TIP: Vřele doporučujeme koupele s epsomskou solí.
Využijte sílu bylin
Roztěkanou mysl pomohou utišit i některé bylinky. Uklidňujícími účinky je známá třeba meduňka, dobromysl nebo bazalka. Deprese a úzkosti pak umí zmírnit třezalka tečkovaná (pozor – nekombinovat s „chemickými“ antidepresivy!) nebo kozlík lékařský.
Naopak se vyplatí šetřit se stimulanty, jako je káva, černý a zelený čaj nebo guarana. Skvělý je naopak čaj z Tulsi neboli bazalky posvátné, která se považuje za „elixír života“ a pozitivně působí na naši vitalitu, aniž by ji burcovala kofeinem. Zároveň pomáhá tlumit projevy stresu.
Milý deníčku
Přehlcenou hlavu je také potřeba pravidelně „vyprazdňovat“. Popovídejte si s blízkým člověkem, využijte služeb psychoterapeuta, pište si deník nebo si založte soukromý blog na internetu. Najděte si vlastní způsob, ale dělejte to s železnou pravidelností. Přistupujte k psychohygieně podobně jako k čistění zubů.
Kromě vlastních myšlenek si každý večer sepište i to, za co jste ve svém životě vděční, nebo co se vám v průběhu dne povedlo. Že vám to připadá jako ezoblábol? Kdepak – jde o praktiku podloženou vědeckými studiemi. Kultivování vděčnosti podle nich zmírňuje stres, pomáhá překonávat traumata a zlepšuje celkový wellbeing.
Tak za co (si) dnes poděkujete vy?