Kalorické tabulky jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Kdy mají smysl a jaké jsou jejich nevýhody?

Kalorické tabulky – ať už ty klasické, nebo v podobě moderních aplikací – mohou být při hubnutí opravdu nápomocné. Zároveň ale nejsou samospásným řešením. Jaká úskalí kalorické tabulky skrývají a jak je používat tak, aby nám zdravý životní styl opravdu usnadňovaly?

Není to jen o kaloriích

Pro redukci hmotnosti je potřeba, aby byl náš kalorický příjem nižší než výdej. Celkový počet kalorií ale není jediným předpokladem úspěchu. Pro zdravé a udržitelné hubnutí se vyplatí zaměřit také na poměry jednotlivých makroživin, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Když totiž spořádáte tabulku čokolády, přijmete přibližně stejné množství energie, jako když si nachystáte žitný chléb s vejci a zeleninou, pocit zasycení (a následného vlčího hladu) se však bude diametrálně lišit.

• TIP: Sytivost pokrmů zvyšuje i obsažená vláknina.

Pokud se tedy rozhodnete využívat kalorické tabulky, sledujte také další údaje, které většina aplikací monitoruje. Kromě jednotlivých hodnot ale nejprve mrkněte na složení potravin – nízkokalorické se totiž automaticky nerovná zdravé.

Berte v potaz nepřesnosti

Kalorické tabulky, a dokonce ani výživové údaje uváděné na obalech potravin rozhodně nelze brát jako dogma. Výživové hodnoty potravin se totiž stanovují v laboratořích a dále se s nimi kalkuluje pomocí vzorečků a koeficientů. Nikdo už však nezjišťuje, jestli konkrétní brambora využitá při výrobě o několik měsíců později neobsahuje více sacharidů, protože měla lepší klimatické podmínky než ta testovaná. Reálné výživové hodnoty různých šarží výrobků se proto mohou lišit a čísla uváděná na obale jsou spíše orientační.

Ještě více prostoru pro chyby nabízí aplikace, do nichž údaje zadávají samotní uživatelé. Poněkud matoucí může být například nesoulad mezi hodnotami syrových a vařených potravin.

Další nepřesnosti pak vznikají, pokud si jídla zapisujeme až s odstupem (typicky večer) a zapomeneme, že jsme mezitím něco uzobávali, nebo když suroviny nevážíme, ale odhadujeme přibližnou gramáž.

Každé tělo navíc funguje trochu jinak – například v závislosti na stavu našeho střevního mikrobiomu. Snadno se tak může stát, že z téhož jídla vstřebáme úplně jiné množství energie a živin než sousedovic Maruška.

Nestaňte se otroky čísel

Kalorické tabulky je proto potřeba brát s rezervou a nadhledem. Zejména pokud máte sklony k perfekcionismu a necháte se snadno pohltit touhou po „zelených kolečkách“ a plnění vytyčených cílů. Taková posedlost pak často vede k upozadění sociálního života (třeba ze strachu z kalorického jídla v restauracích), k chronickému stresu, pocitu selhání při nedodržení doporučených hodnot, pošramocenému vztahu k jídlu či dokonce až k poruchám příjmu potravy.

Pokud tedy kalorie počítáte dlouhodobě, dejte si alespoň občas pauzu a zkuste důvěřovat vlastnímu tělu. Jestli naopak teprve začínáte, zapisujte první tři měsíce co nejpoctivěji, abyste získali odhad, kolik si čeho můžete dopřát. Snáze se potom vydáte cestou intuitivního stravování, která je pro zachování psychické pohody mnohem přívětivější. Čas od času si pak jen některé dny spočítejte pro kontrolu.

Kdy jsou kalorické tabulky užitečné?

• Když se o zdravou výživu teprve začínáte zajímat a netušíte, kolik čeho sníst.
• Když už se nějakou dobu „hlídáte“, ale výsledky se nedostavují.
• Když se snažíte nabrat svalovou hmotu a chcete si být jistí, že přijímáte dostatečné množství bílkovin.
• Když si potřebujete hlídat příjem jednotlivých živin z různých zdravotních důvodů.
• Když jste prostě jen zvědaví, jak vaše tělo funguje a co mu prospívá, ale neberete kalorie jako středobod vesmíru.