Naměkko, natvrdo, nebo třeba vejce Benedikt? Naučte se, jak připravit ta nejlepší vajíčka

Vajíčka patří k nejvděčnějším pokrmům – jsou rychle hotová, zasytí, a navíc se dají připravit snad na milion způsobů. Pojďte si s námi připomenout ty nejoblíbenější a naučte se, jak z vajec vytěžit maximum chuti i zdravotních benefitů.

Jak dlouho vařit vejce?

Při vaření vajec záleží na jejich velikosti. Pokud natrefíte na macatější kousek, raději mu dopřejte minutku navíc. U středních vajíček (velikost M) se ale většinou můžete spolehnout na osvědčené načasování:

• Vejce naměkko: 5 minut
• Vejce nahniličku: 7 minut
• Vejce natvrdo: 10 minut

Vejce vkládejte do vody až v okamžiku, kdy začne vřít, aby se vám doba varu lépe odměřovala. Když navíc přidáte trochu octa nebo soli, předejdete vyhřeznutí bílků v případě, že by skořápka praskla. Jejímu popraskání ale můžete zabránit tím, že vejce vytáhnete z lednice s alespoň půlhodinovým předstihem, aby se zahřála na pokojovou teplotu a nezažila takový teplotní šok.

Po uplynutí požadované doby uvařená vajíčka slijte a pusťte na ně studenou vodu z kohoutku. Zamezíte tak tomu, aby vejce ještě „došla“ a ve výsledku nebyla tak vláčná, jak jste si vysnili.

• Zajímavost: Výrazem „hnilička“ se dříve označovala přezrálá hruška s měkkou až kašovitou konzistencí. Je tedy nejspíš odvozený od slovesa hnít, což v souvislosti s jídlem nezní až tak poeticky.

Jak na nejlepší míchaná vajíčka?

Zatímco dříve jsme nadšeně snídali naprudko osmaženou a trochu vysušenou „vaječinu“, moderní gastronomické trendy teď dávají přednost spíše krémovější konzistenci. A většina strávníků si na tuhle vláčnou pochoutku ochotně zvykla.

Jak připravit dokonale krémové „míchačky“?

1. Vejce nejprve vyklepněte do misky, osolte a lehce je prošlehejte vidličkou. Pro extra jemnou konzistenci můžete přidat kapku mléka nebo smetany.
2. Na nepřilnavou pánev dejte trochu přepuštěného másla neboli ghí.
3. Pánev rozehřejte na nižší až střední teplotu.
4. Vlijte vejce a už od začátku je průběžně (a něžně) prohrnujte rovnou vařečkou nebo silikonovou stěrkou.
5. Chvíli před tím, než vejce získají požadovanou hustotu, sundejte pánev z plotýnky a nechejte je dojít. Mezitím si k nim nachystejte oblohu a pečivo.
6. Podávejte a na talíři dochuťte čerstvě mletým pepřem, pažitkou, řeřichou nebo microgreens.

• TIP: Pro zachování výživové hodnoty je ideální nejprve tepelně upravit bílky, poté do nich přidat žloutky a nechat je jen prohřát. Vysoké teploty totiž mohou znehodnotit některé mastné kyseliny a další cenné nutrienty, které žloutky obsahují.

Ztracená vejce, vejce Benedikt a další vaječné speciality

Ztracené (nebo také zastřené či pošírované) vejce se podobá vejci naměkko, ale připravuje se bez skořápky. Prostě ho rovnou vyklepnete do vroucí vody. Velmi efektně vypadá na avokádovém toustu nebo třeba v kulajdě.

Jak na to?

1. V malém kastrůlku ohřejte vodu, osolte ji a přilijte lžíci octa.
2. Vejce si vyklepněte do hrnečku.
3. Jakmile se u dna kastrůlku začnou objevovat bublinky a voda bude téměř vřít, roztočte ji vařečkou a doprostřed víru opatrně vlijte vejce.
4. Po třech minutách jej stejně opatrně vyndejte děrovanou naběračkou, nechejte okapat a podávejte, jak hrdlo ráčí.

Ze ztracených vajec pak snadno připravíte vyhlášené vejce Benedikt, na které budete potřebovat ještě opečený toust či žemli, šunku a holandskou omáčku. 

• TIP: Zajímavou variantou jsou také turecká vejce podávaná s jogurtem a špetkou chilli. Nezapomeňte však ani na klasiky, jako je volské oko, omeleta nebo vejce do skla.

Teoretické okénko

Proč jíst vejce?

Vejce jsou výživnou (super)potravinou. Jsou bohaté na vitamíny (A, B12 a E) i minerály (selen, zinek nebo třeba železo), a navíc obsahují plnohodnotné a velmi dobře využitelné bílkoviny. Žloutky pak představují štědrý zdroj cholinu, který je nezbytný pro zdraví našich buněk, a to včetně těch mozkových. Dále v nich najdeme antioxidanty, jako je lutein či karotenoidy, které kromě nervového systému prospívají například i očím.

• TIP: Pokud vajíčka nechcete nebo nemůžete, ale chybí vám jejich chuť, vyzkoušejte veganská tofíčka.

A jak je to s tím cholesterolem?

Že bychom se měli vajec bát kvůli cholesterolu, je už dávno vyvrácený mýtus. Naše tělo si ho totiž vyrábí i samo a mnohem zásadnějším faktorem, než je příjem živočišných tuků, se zdá být dědičnost a celková životospráva. V jídelníčku je vhodné omezit zejména ultrazpracované potraviny plné cukru a ztužených tuků, a naopak přidat vlákninu. Pro přirozenou regulaci hladiny cholesterolu se také doporučuje posílit játra.

Jak vejce vybrat?

Z etického i výživového hlediska jsou nejlepší volbou vejce od volně žijících slepic, ideálně z biofarem (na skořápce jsou označená razítkem s číslicí 0). Pokud jsou pro vás nedostupná, sáhněte alespoň po vejcích od „nebio“ nosnic z volného chovu (označených číslicí 1).

Před nákupem nakoukněte do krabičky, zda nejsou některé skořápky naprasklé, a zkontrolujte doporučené datum spotřeby. Jakmile vajíčka donesete domů, vyskládejte je do stojánku, abyste předešli množení bakterií v papírovém obalu, a uložte je do lednice.

Jak se vyhnout salmonelóze?

Domácí vajíčka jsou poklad. Na rozdíl od těch z registrovaných chovů však nejsou pravidelně testována na výskyt salmonely.

Bakterie přitom mohou ulpívat jak na skořápce, tak i v samotném obsahu, a riziko nákazy roste zejména s nedostatečnou tepelnou úpravou nebo nevhodným skladováním (doporučuje se teplota od 5 do 10 °C). Před uložením do lednice vejce rozhodně neumívejte, abyste nenarušili přirozenou ochrannou bariéru, a naopak důsledně dbejte na hygienu při jejich zpracování, aby nedošlo ke kontaminaci dalších potravin, pracovní plochy nebo kuchyňského náčiní.