Probiotika či probiotické kultury jsou mikroskopické živé organismy, které se podílejí na rovnováze naší střevní mikroflóry. Patří k nim například mléčné bakterie rodu Lactobacillus či Bifidobacterium a mnohé další. Možná jste o nich slyšeli z reklam nebo vám byly doporučeny po dobrání antibiotik, které střevnímu mikrobiomu zásadně škodí. Drahé komerční produkty a kapsle z lékárny ale nejsou jediným řešením.

Jaké jsou zdroje probiotik?

Probiotika se přirozeně vyskytují v kysaných mléčných výrobcích a dalších fermentovaných (kvašených) potravinách. Do jídelníčku tak můžete zařadit „obyčejné“ kysané zelí, ale i kimchi, kombuchu nebo kváskový chléb. Ze sójových produktů prochází fermentací například tempeh a miso.

Aby však probiotika odváděla dobrou práci, neobejdou se bez prebiotik – nestravitelných oligosacharidů, které probiotikům slouží jako pomyslný substrát. K nejznámějším prebiotikům patří například inulin, tedy vláknina, která se hojně vyskytuje v oblíbeném čekankovém sirupu, topinamburech, česneku či cibuli. Mezi další zdroje prebiotik se pak řadí i kořenová zelenina.

Proč jsou probiotika důležitá?

Probiotika a prebiotika se podílí na zdraví našich střev, které podle studií zdaleka nesouvisí jen s bezproblémovým zažíváním. Kondice střevního mikrobiomu totiž ovlivňuje i schopnost vstřebávat potřebné živiny, výrazně se podílí na naší imunitě a ovlivňuje naše psychické rozpoložení.

Zvýšený příjem probiotik se pak může obzvlášť vyplatit lidem, kteří trpí chronickou zácpou nebo jinými poruchami trávení, kožními vyrážkami, ekzémy, alergiemi či opakovanými kvasinkovými infekcemi. Vhodný je také při pravidelné konzumaci alkoholu, kouření a chronickém stresu, což jsou hlavní faktory, které rovnováhu střevní mikroflóry výrazně narušují.