Ovesné vločky – proč je jíst, jak si na nich pochutnat a jak to mají s lepkem?
30.09.22 4198x přečteno
Ovesné vločky se řadí k základním stavebním kamenům zdravého a racionálního jídelníčku, a to nejen pro jejich zdravotní benefity, ale i nekonečnou variabilitu – v kuchyni se totiž dají upravit na tisíc způsobů. Poznejte je blíž spolu s námi.
Cesta od zrna k vločce
Ovesné vločky vznikají rozdrcením ovesných zrn. Ta se musí po oloupání nejprve zvlhčit, aby se následně vysušila suchým teplem. Právě v této fázi získávají ovesné vločky své typické ořechové aroma. Po vyčištění od nežádoucích zbytků se ovesná jádra ještě spaří a poté se konečně lisují do své finální „vločkové“ podoby.
Proč si ovesné vločky dopřávat?
Ovesné vločky patří mezi nutriční premianty. Vynikají poměrně vysokým obsahem bílkovin (asi 14 %) a řadou nezbytných mikroživin, jako jsou vitamíny B1, B6 a E, ale i železo, draslík, hořčík či fosfor. Zároveň jsou bohaté na vlákninu, která pomáhá regulovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi, prospívá trávení a podílí se na prevenci nádoru tlustého střeva i konečníku.
Oves díky obsahu lecitinu a tryptofanu navíc příznivě působí na naše psychické rozpoložení.
Suma sumárum, ovesné vločky jsou snadno stravitelným zdrojem kvalitních sacharidů a dalších důležitých živin, což je pasuje do role ideální potraviny pro sportovce, aktivní děti i dospělé milovníky zdravé stravy.
Ovesné vločky v kuchyni
Jen máloco po ránu pohladí hladový žaludek lépe než teplá ovesná kaše. A když není čas ztrácet čas, do snídaňové misky nám přispěchá ovesné müsli nebo granola. Ovesné vločky ale nemají jen ranní směnu. Skvěle poslouží při výrobě sušenek a lívanců i k zahušťování karbanátků či polévek. Stejně tak přijdou vhod během nevolností a trávicích obtíží.
- TIP: Do dezertů a palačinek vyzkoušejte ovesnou mouku.
Své uplatnění pak vločky nacházejí také při výrobě rostlinných alternativ mléka, které zaujmou svou lahodně krémovou a nasládlou chutí.
Po kterých vločkách sáhnout?
Vločky jsou k dostání hned v několika variantách. Klasické vločky bez dodatečných úprav, jako je sekání či drcení, bývají poměrně velké. Vaří se proto déle nebo se před vařením namáčí.
- TIP: Namáčením vloček po dobu několika hodin docílíte jejich fermentace, během které začnou prospěšné laktobacily štěpit obsažené sacharidy. Vločky tak získají sladší chuť a zbaví se antinutričních látek. Fermentované vločky už nevařte, ale jen opatrně ohřejte.
Příprava jemných vloček je pak o poznání rychlejší. Díky tomu, že jsou nadrcené, je stačí chvilinku povařit nebo jen zalít vroucí vodou a nechat pár minut změknout.
Ovšem zcela samostatnou kapitolou, ověnčenou mnoha otazníky, jsou vločky bezlepkové. Pojďme se jim podívat na zoubek.
Jak je to s tím lepkem?
Oves sám o sobě lepek neobsahuje. Tradiční velkovýrobny ho však zpracovávají spolu s jiným obilím, a tak je riziko kontaminace lepkem natolik vysoké, že se běžné ovesné vločky za bezlepkové raději nepovažují.
Pokud tedy patříte mezi celiaky nebo se lepku vyhýbáte z jiných důvodů, raději se spoléhejte jen na vločky, které se absencí lepku pyšní přímo na obalu. Ty musí být ze zákona zpracovávány zvlášť.
- TIP: Vyzkoušejte i jiné druhy bezlepkových vloček – například pohankové, jáhlové nebo quinoové.
Z kuchyně rovnou do koupelny
Až se vloček do sytosti nabažíte, využijte jejich předností k péči o váš zevnějšek. Oves se totiž běžně používá v přírodní kosmetice, a to především k výrobě pleťových masek, peelingů a suchých šamponů nebo jako obklad při ošetření podrážděné pokožky.